Jako latence (česky zpoždění) se v počítačových sítích označuje čas, za který data doputují do cílového místa.

Zatímco v mobilních sítích se pohybuje v řádu stovek milisekund, v pevných IP sítích se pohybuje v jednotkách až desítkách milisekund. Klasický IP protokol považuje nárůst latence za příznak problémů v přenosovém médiu, nikoliv za jeho vlastnost a snaží se reagovat na situaci snížením přenosové rychlosti.

V mobilních sítích zpoždění ovlivňují tyto faktory:

zpracování signálu mobilní stanicí (terminál) (tzv. serializační zpoždění, kódování a komprese) procedury radiového přenosu efektivní datová propustnost zpoždění v jádru sítě Velikost latence ovlivňuje kvalitu „uživatelova prožitku“ při práci s datovým připojením/internetem. Čím vyšší latence, tím déle je třeba čekat na odezvu, přičemž vysoká doba odezvy některé aplikace prakticky zcela znemožňuje, typickým příkladem jsou online hry (použitelné do zhruba 100 ms latence) či VoIP telefonie (použitelné zhruba do 250 ms při latenci nad 500 ms se již obtížně komunikuje a při 700 ms je už dialog prakticky nemožný).